Personal tools
You are here: Home Rozhovory o filmu s tvůrci filmu
Document Actions

Rozhovory

by mirek last modified 2008-01-08 11:47


 

Rozhovor s režisérem filmu 

Petrem Nikolaevem

 

 

A bude hůř již v létě

 

Kniha …a bude hůř (Maťa; 2004, původně 1985) spisovatele Jana Pelce se stala jedním z kultovních undergroundových děl vypovídajících o životě a atmosféře minulého režimu. I v současnosti oslovuje řadu čtenářů mladé generace. Přesto se zdál být nápad na její zfilmování značně bláhový. Materiál se podařilo úspěšně natočit a teď vše záleží na financích, aby se mohly zrealizovat dokončovací práce. Když to půjde dobře měl by být k vidění na začátku léta. Režie se ujal Petr Nikolaev, známý především snímkem Báječná léta pod psa (1997).

 

V čem se lišila práce na Viewegově a Pelcově předloze? Oba autoři pojednávají o stejné době, ale jsou značně odlišní…

 

Báječná léta pro mě byla zakázkou. Ten projekt byl zafinancovaný a já jsem tu nabídku přijal, protože mi o té době umožnila vyprávět s humorem a odstupem, který byl pro mě vysvobozující. A bude hůř bylo naopak příležitostí vrátit se naplno k mému tehdejšímu existenčnímu pocitu intenzivně a bez kompromisů. Už když jsem knihu četl kdysi v 80. letech poprvé, bylo mi hned jasné, že to je filmová látka, ale v té době byla výroba takového filmu nemyslitelná. V současnosti jsem několik let přemýšlel jak se vrátit do doby mého mládí, do té husákovské dusivé vaty, ve které se však daly prožít chvíle mimořádné intenzity. Pak jsem si povídal o sedmdesátých letech s jedním mladým klukem a ten se zmínil o knize ...a bude hůř, jež ho oslovila. V ten moment se mi to propojilo, bylo to určité vnuknutí.

 

Většinu štábu tvořili studenti. Jak se s nimi spolupracovalo?

 

„Film se dával dohromady s velkým nadšením. Ty lidi se scházeli jako sedm statečných. Řada z nich to dělala poprvé, ale nezkušenost byla nahrazována motivací a touhou. Bylo to moje nejtěžší a zároveň nejkrásnější natáčení. Pro všechny zúčastněné to byl trip, na který do smrti nezapomeneme.“


Jako představitele postav jste si vybíral málo známe tváře a neherce. Jak se s nimi pracuje? Jsou spolehliví?

 

„Měl jsem z toho strach, ale současně jsem věděl, že si s žádným hereckým šikulou nevystačím. Muselo to být autenticky syrové. To se doufám podařilo obsazením Karla Žídka, litvínovského satanisty a deathmetalisty, do hlavní role Olina. Takových případů bylo víc. Od začátku jsem věděl, že tihle svobodomyslní lidé můžou mít problémy se spolehlivostí, ale měli nadšení a žádný z nich ten projekt nezradil.“
Mimo jiné se ve filmu také objeví stejnojmenná kapela A bude hůř, která bude příležitostně hrát po některých projekcích. Tím se dostávám k jedné z nejzajímavějších skutečností týkajících se snímku. Producent Čestmír Kopecký nestojí o klasickou distribuci v kinech a multikinech. V prostředí typickém pro konzumní a masovou zábavu by film ztratil velkou část svého sdělení. Idea je taková, že budou existovat tři kopie, se kterými se (třeba i na objednávku) bude jezdit po klubech, hospodách a hudebních festivalech, přičemž doprovodný program může tvořit právě koncert A bude hůř. V takovýchto nesterilních prostředích mohou diváci při sledování popíjet a hovořit, čímž bude zážitek z černobílého filmu o poznání intenzivnější. Taktéž se zatím neuvažuje o uvedení snímku do televize nebo na DVD; do jisté míry jistě proto, aby se předešlo „sebekonkurenci“. Dojde tak k zajímavému jevu, kdy se způsob distribuce stane součástí uměleckého díla samotného.

 

 

 

Rozhovor s producentem filmu

Čestmírem Kopeckým

 

Předlohou je stejnojmenná předloha Jana Pelce
"...a bude hůř" konkrétně  novela " Děti ráje"  

Proč jste si vybral  právě ji ?

Málokdy se vám stane, že se setkáte s literární prvotinou, která ve vás vzbudí tak silné emoce. A nebyl jsem sám, vzrušilo to i další čtenáře, kritiky a nakonec to vyvolalo slavný "konflikt tří filosofů " / E.Kohák, I.Jirous, I.Sviták/  . V době, kdy ještě Česká televize chtěla a mohla / někdy v roce 1993 / , jsem oslovil Honzu Pelce. Řekl mi - to ti nedovolí, udělej raději Dějiny bigbítu.

Po více než deseti letech mi zavolal, že Petr Nikolaev ho oslovil a jestli se nechceme spojit, to už jsem jako soukromý nezávislý producent mohl dělat, co se mi zlíbí. Trvalo to ale skoro tři roky než jsme dali dohromady peníze na natočení. 

Na jaký materiál byl film natočen ?

Na materiál KODAK 7266 Tri-X1R, což je klasická černobílá inverze. 

Tedy tak čtyřicet let nazpátek, co se týká technologie. 

 

Jak budete film distribuovat?

Tento film je určen spíš kamarádům a přátelům knihy a těm, kteří mají blízko k postavám, takže budeme s filmem jezdit
(jako populární ISKREMAS - iskustvo revolucii masam) po hudebních festivalech, po hospodách, klubech, a podobně.

Kdy distribuce začne?


Rádi bychom premiéru udělali v "Balbínce" v Praze 1. května a následně v Mostě, kde byl film natočen.

Máte-li zájem organizovat projekci u Vás , kontaktujte nás na mailu: kopecky@cestmir.cz

Search Site
Navigation
Naši diváci

Kliknutím na obrázek se dostanete na stránku s fotografiemi z dosud uskutečněných promítání. Hledejte se!

O distribuci

Distribuci můžete ovlivnit sami. Hledáme partnery, kteří mají: kluby, letní kina, hospody se sálem, organizují letní hudební festivaly apod. !!!
Film je 84 minut dlouhý, je promítán 16 mm projektorem. Přijedeme instalujeme, promítneme. V případě zájmu a po koordinaci můžeme film spojit s koncertem kapely A BUDE HŮŘ


tady najdete další nezávislé filmy

Podpořili nás

Natočeno s podporou:
Státní fondu České republiky
pro podporu a rozvoj české kinematografie

Třinecké železárny